Na cestě po Karlovarském kraji

Karlovy Vary

 

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jenž je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759) Roku 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k odsunu německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny

 

 

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolavy a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les a Vojenský újezd Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně také bohatá na mineralogické nálezy.Okolí města je významné ložisky kaolinu světové kvality.

 

 

Oblast je poměrně bohatá na přírodní bohatství, což se projevuje v jeho průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se již o zmiňované minerální prameny, či ložiska kaolínů, jež se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu, nebo výroba balené minerální vody.

 

 

Lázeňství

 

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,Ca-SO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l.

O věhlas lázní se velmi významně zasloužil lékař dr. David Becher (zemř. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století potom na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti vyschly, což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody. Následně došlo k zatopení dolu a současnému vyschnutí pramenů ve Varech. Následně bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla. Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Proti tomuto se město brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky.

 Sklářství

 
  • Sklárna Moser

 Porcelán

  • Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
  • Sedlecký kaolín

 Nápoje

  • likér Becherovka od Jana Bechera
  • produkty z minerálních vod, např. Mlýnský pramen
  •  

 

 

Členění města

 
 

15 místních částí (bez Tuhnic) a 15 katastrálních území (bez Hůrek):

  1. Bohatice
  2. Cihelny
  3. Čankov
  4. Doubí
  5. Drahovice
  6. Dvory
  7. Hůrky
  8. Karlovy Vary
  9. Olšová Vrata
  10. Počerny
  11. Rosnice
  12. Rybáře
  13. Sedlec
  14. Stará Role
  15. Tašovice
  16. Tuhnice

 

Karlovy Vary (německy Karlsbad) jsou statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má 53 708 obyvatel (2008) a rozlohu 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.

 

                 KARLOVY VARY                          

katastrální výměra

59,10 km²

počet obyvatel

53 708 (2008)

zeměpisná šířka

50° 14′ s. š.

zeměpisná délka

12° 52′ v. d.

nadmořská výška

447 m

PSČ

360 01

zákl. sídelní jednotky

50

adresa magistrátu

Magistrát města Karlových Varů
Moskevská 21
360 21 Karlovy Vary
posta@mmkv.cz

primátor

Werner Hauptmann

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode