Chebská pánev

07.03.2009 21:50

Chebská pánev je geomorfologický celek v jihozápadní části Podkrušnohorské oblasti.

Vznik podkrušnohorských pánví v severozápadních Čechách souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů. Po vyklenutí došlo v oslabené sz. části Českého masivu k tektonickému kolapsu - vzniku poklesové zóny SV-JZ směru, kterou označujeme jako oherský rift. Některé zlomy, zvláště tzv. litoměřický zlom při jv. okraji prolomu, měly hlubinný dosah až do svrchní části zemského pláště a právě podél nich došlo k oživení vulkanické činnosti v areálu riftu od bavorské Horní Falce přes Doupovské hory a České středohoří až do Lužice. Příčné tektonické struktury a vulkanická centra rozdělují rift na dílčí úseky - od Z k V to jsou: chebská pánev, sokolovská pánev, Doupovské hory, mostecká (= severočeská) pánev, České středohoří a na SV žitavská pánev.

Oblast Chebské pánve je chráněna jako přirozená akumulace vod nařízením vlády, ochrana zřídelní struktury Františkovy Lázně pak pokrývá prakticky celou pánev. Ochranu však mají zabezpečeny také ložiska nerostných surovin, přičemž koexistenci ochrany vod a nerostů řeší podmínky stanovených ochranných pásem Františkových Lázní.

Nejvyšším bodem je Doubravský vrch (534 m) . Rozloha Chebské pánve je 271 km².