Na cestě po Karlovarském kraji

Naučná stezka Horní Blatná - Vlčí jámy

26.03.2009 20:37

Naučná stezka Horní Blatná - Vlčí jámy

 
 
 
Začátek: Horní Blatná, náměstí Sv. Vavřince, za kostelem (vlak směr Karlovy Vary - Potůčky)
Konec: Horní Blatná, muzeum cínu
Délka: 5,5 km
Počet zastávek: 7
Zaměření: geologie, historie, hornictví, lesnictví
Typ stezky: pro pěší
Náročnost: střední
Čas pro prohlídku: 1 - 2 hodiny
Značení: značky a tabule
Průvodce: OkÚ Karlovy Vary 1984 (rozebráno)
Doba návštěvy: nevhodné v zimním období (za sněhu)
Mapa: Karlovarsko, KČT č. 4 , popř. 3
Poznámky: zákaz vstupu do důlních děl - mimo vyhrazenou trasu
Správce stezky: OkÚ Karlovy Vary, referát životního prostředí
Stav stezky: dobrý

Horní Blatná - Vlčí jámy
V Krušných horách jsou dva typy žul - starší označují geologové jako žulu horskou, mladší jako krušnohorskou. Na krušnohorskou žulu jsou vázána zdejší ložiska cínových rud. Čistý cín je velmi měkký kov, naopak cínovec - minerál, ze kterého se cín získává, je tvrdý, těžký a hlavně odolný. Proto se dá rýžovat z náplavů podobně jako zlato. Je to také nejstarší způsob těžby cínu. Nejen s těžbou rud, ale i s tím, co po ní zbylo, seznamuje naučná stezka Horní Blatná - Vlčí jámy.
V Krušných horách se nejdříve získával cín na saské straně. U nás se nejdříve rýžovala ruda z potoků, později, na konci 15 století, se začaly budovat i štoly a doly. Horní město Horní Blatnou založil roku 1532 saský kurfiřt Jan Bedřich. Město bylo stavěno na močálovitém místě, důležité budovy měly předem určené místo. Současně byla zahájena výstavba hutí. Již o rok později byla vytvořena městská správa, v roce 1535 vydán blatenský horní řád. Povolení vystavět kostel, špitál a školu získalo město v roce 1538. Aby byla zajištěna voda pro důlní zařízení a úpravu rud byla v roce 1540 zahájena stavba 12 km dlouhého Blatenského příkopu. Dnes je Horní Blatná celistvě zachované renezanční město. Architektonicky cenný je farní kostel sv. Vavřince, původně renesanční stavba upravená do pozdně barokní podoby roku 1754.
Těžba dosáhla maxima v polovině 16. století - v Horní Blatné a jejím okolí bylo v provozu 40 dolů. Později však začala klesat. O cín již nebyl takový zájem jako dřív, svrchní partie ložisek byly vytěženy a k těžbě z větších hloubek bylo nutno nákladně odvádět přitékající vodu. Po třicetileté válce odešla většina luteránských horníků do blízkého Saska (založili tam město Johann Georgenstadt a v jeho okolí otevřeli nové doly). V polovině 17. století byly všechny doly ve zdejším revíru již opuštěny.
V 18. století byla těžba obnovena za podpory státu. Mimo ložisek cínu se začala zkoumat a těžit i ložiska dalších rud - stříbra, kobaltu (v Horní Blatné se vyráběla kvalitní kobaltová barva), manganu a železa. Těžba zanikla v v první polovině 19. století.
Pozůstatky po dolování jsou nejnápadnější na Blatenském vrchu. Musíme si uvědomit, staří horníci většinu prací dělali ručně. V nutných případech použili k rozrušení horniny oheň. Střelný prach k trhání skal byl ve zdejším revíru použit až v druhé polovině 18. století.
Tam, kde ložisko vycházelo až na povrch, postupovalo se zahlubováním z povrchu. V podzemí byly v ložisku vyrubány komory, které zůstaly otevřené. Jejich strop se později zřítil a na povrchu se objevily různě velké propadliny. Jejich velikost se ještě zvětšila řícením okolních stěn. Největší propadlina (Vlčí jámy) vznikla na dole Wolfgang. Je 14 m široká a 120 m dlouhá. V propadlině jsou odkryty i zbytky starých důlních chodeb a šachtic. Na rozdíl od moderních dolů jsou stará důlní díla v místech, kde se netěžila ruda, široká a vysoká pouze tak, aby se jimi mohl horník protáhnout.
Na výše položeném dole Jiří byla vyrubána úzká žíla. Dosahuje do hloubky 20 m, nejhlubší části jsou dnes zasypány. Vzhledem ke tvaru průrvy zde dochází jen k omezené výměně vzduchu. Těžký, chladný vzduch v zimě ochlazuje skálu, naopak teplý vzduch v létě sem nemůže proniknout. Podobně jako v ledových jeskyních se zde vytváří led, která přetrvává dlouho do léta. Po bitvě národů u Lipska proti Napoleonovým vojskům v r. 1813 bylo odtud odvezeno 6 fůr ledu, který byl použit ke zmírnění bolesti raněných.
Podrobně se můžeme seznámit se vším, co se zdejší těžbou cínových rud souvisí, v Muzeu těžby cínu. Je umístěno v typickém hrázděném domě z roku 1584.
V současnosti má Horní Blatná stále větší význam jako turistické centrum této části Krušných hor. Vyhledávána je v zimě běžkaři, v létě je zase ideálním místem pro cykloturistiku a pěší turisty. Dnes zde již není konec světa, naopak na hranici s Německem je řada přechodů včetně přechodů určených speciálně pro turisty. Nezapomeňte si proto tentokrát vzít i pas.

Parametry naučné stezky:
Začátek Horní Blatná, náměstí Sv. Vavřince za kostelem, konec Horní Blatná, muzeum cínu, délka 5,5 km, lehká, ale exponovaná trasa, 7 zastávek, doba prohlídly cca 2 hodiny, stezka je určena pro pěší.

Doprava:
Horní Blatná (vlak, autobus)

Turistické cesty:
Horní Blatná je východiště turistických cest

Cyklotrasy:
Horní Blatná je křižovatka cyklotras

Zajímavosti v okolí - česká strana:
Klínovec, Plešivec - rozhledny
Boží Dar, Jáchymov - muzea
Ryžovna - lom s mohutnými čedičovými sloupy

Zajímavosti v okolí - německá strana:
Johangeorgenstadt - Frich Glück (muzeum těžby)
Rittersgrün - 3 místní muzea

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode