Na cestě po Karlovarském kraji

Slavný rodák Willi Russ

28.03.2009 14:17

 

Slavný rodák Willi Russ

 

Sochař a keramik Willi Russ, umělecky Willy s tečkou nad ypsilonem, se narodil 7. července 1888 v Krásně nad Teplou.
 




S podporou obce vystudoval v letech 1902-1906 Odbornou keramickou školu v Teplicích u prof. Wilhelma Gerstnera a následně Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni, kde navštěvoval oddělení sochařství u prof. Josefa Breitnera. Zde si v roce 1910 založil svůj vlastní ateliér a zapojil se svými návrhy do produkce řady významných keramických dílen.

V roce 1914 byl Russ oceněn první cenou města Vídně za mohutnou majolikovou fasádu na domu v ulici Wattmanngasse 29. V roce 1920 se umělec i se svou rodinou vrátil do svého rodného městečka Krásna a založil si zde dílnu na výrobu umělecké keramiky. Mezi jeho doposud nejznámější práce náleží Goethův bronzový pomník pro Mariánské Lázně (1932) a tzv. Chebská kachlová kamna z roku 1944, jež vyobrazují lidové zvyky na Chebsku.

Tato unikátní kamna jsou dnes k vidění v expozici Chebského kamnářství na Chebském hradě. V roce 1946 byl Russ odsunut a jeho tvorba tak prakticky ustává. Umírá krátce po svých 86. narozeninách 27. července 1974 v Merkershausenu.



Willi Russ
nar. 7.7.1887 Krásno
zem. 27.7.1974 Merkershausen
Počátkem 80. let získalo Chebské muzeum do svých sbírek rozsáhlý soubor keramiky z dílny krásenského rodáka, keramika a sochaře Williho Russe (7.7.1887 - 27.7.1974). S tímto souborem se do Chebu vrátila také jeho vyhlášená "Chebská kamna".

Jde o monumentální těleso o rozměrech 3 x 1,5 x 3 m, na kterém autor ztvárnil v 16 reliéfech lidové zvyky a obyčeje tohoto kraje. Na nárožích představil 12 lidových krojů z širší chebské oblasti. Reliéfy jsou doplněny 62 lidovými příslovími a pořekadly v nářečí. Na horní a dolní římse je umístěno 76 znaků sudetských měst a obcí. Objednávku na stavbu těchto kamen obdržel W. Russ v roce 1938 a práci dokončil v roce 1943.
Osud kamen byl v následujících desetiletích značně pohnutý a svým způsobem se v něm odrážel osud jejich tvůrce. V roce 1945 se kamna stala válečným konfiskátem, v roce 1952 se dostala na hrad Loket, kde je ještě v roce 1965 mohli obdivovat návštěvníci. Pak skončila, s odkazem na jejich "ideologickou nevhodnost", v hradním sklepení spolu s hromadami uhlí. Před jejich vyvezením na skládku počátkem 80. let je zachránilo Chebské muzeum, kde je mohou po bezmála 30 letech opět návštěvníci shlédnout v plném lesku.

Z folkloristického a etnografického hlediska jsou Russova "Chebská kamna" neocenitelným pramenem.




 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode