Zřícenina hradu Hartenštejn

07.03.2009 17:01

Zřícenina hradu Hartenštejn

Zříceniny hradu Hartenštejna korunují výrazné osamělé návrší u Bochova na Karlovarsku.

Hrad vznikl někdy kolem poloviny 15. století, první zmínka o hradu je z roku z roku 1473. Z této listiny vyplývá, že majiteli (a tedy velmi pravděpodobně i zakladateli) byli páni z Plavna. Jeho stavba nebyla od počátku koncipována jako rezidenční objekt, ale jen a pouze jako mocenský opěrný bod rodu. Tomu také odpovídá jeho vzhled a místo, které bylo vybráno pro jeho stavbu. Výrazný homolovitý kopec totiž umožnil ideální přístupové cesty k hradu, která spirálovitě ovíjela návrší, takže z hradu mohla být v celé své délce účinně kontrolována. Při jeho stavbě byly využity všechny tehdejší vojenské novinky. Polookrouhlé dělové bašty a klíčové střílny poskytovaly při tehdejší úrovni vojenství dobré podmínky k obraně. Praxe však tuto skutečnost neověřila, protože hrad nebyl nikdy dobýván.

Po roce 1554 přestal být obýván a v roce 1573 je označován již jako pustý. Po tomto roce byl ještě úsporně upraven dalším majitelem Adamem Štensdorfem ze Štensdorfu, avšak i on sídlil na blízkém Bochově. V roce 1609 byl připojen k Andělské Hoře a tím zcela nadobro zpustl. V prvé polovině 20. století byl hrad částečně vykopán a jeho jedna z věží byla nepříliš šťastně dostavěna. Dnes již tyto dřevěné části neexistují.

Vlastní jednodílný hrad nedosahoval velkých rozměrů. Měl čtyřúhelný, v podstatě téměř čtvercový obrys. Severní, jižní a východní stranu zajišťovaly protáhlé polookrouhlé bateriové věže umístěné uprostřed hradby. Zbývající západní stranu zaujala rozsáhlá víceboká část dispozice poblíž brány zajišťovaná drobnou polookrouhlou baštou. V nároží v sousedství jižní bateriové věže stála nepříliš rozsáhlá podsklepená budova. Vodu pro hrad zajišťovala dosud zachovaná studna při vstupu do východní věže. Hartenštejn je mimořádně kvalitní a doposud nedoceněnou ukázkou vyspělé dělostřelecké fortifikace z druhé poloviny 15. století. Svým řešením připomíná např. Bílou věž Pražského hradu, vystavěnou později Benediktem Rejtem. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.