Na cestě po Karlovarském kraji

Žlutice

Žlutice byly založeny zřejmě během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu.

První písemná zmínka o Žluticích pochází z roku 1186, kdy měly být majetkem kladrubského kláštera. V první polovině 13. století získal Žlutice Boreš z Oseka-Rýzmburka, Rýzmburků pak patřily do roku 1415. Od tohoto rodu pochází znamení hrabí v městském znaku. Datum povýšení Žlutic na město není známo.

V období Karla IV. již měly Žlutice organizovanou městskou správu, která vydávala listiny a knihy.

Žlutice a okolí byly opakovaně svědky několika šarvátek. Nejvýznamnější ale bylo střetnutí husitů vedených Janem Žižkou z Trocnova se svými protivníky na vrchu Vladař v roce 1421.

V roce 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Žlutic Jindřichu z Elstrberka na Plané, který brzy potom získal i tu druhou.

V roce 1426 se Žlutic zmocnil vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Žlutice se staly středem a také jeho sídlem odkud vládl nad téměř celým Loketských krajem. K obraně města postavil Jakoubek dva hrady – Nevděk a Mazanec.

Největšího rozmachu dosáhly Žlutice v období renesance. V roce 1515 dosáhly Vřesovicové propuštění žlutického panství do svobodného dědického držení. V roce 1537 prodaly Žlutice pánům z Plavna. V této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál jehož faksimile je uložena v městském muzeu.

Období rozkvětu doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří městský hrad v druhé polovině 17. století přestavěli na barokní zámek s rozsáhlou zahradou.

Po třicetileté válce dochází k postupné germanizaci. Význam města poklesl po přenesení vrchnostenské rezidence v roce 1732 do Štědré a období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, který již nebyl obnoven zachovala se pouze Zámecká brána.

Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického okresu (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím, další podniky vznikly až po vybudování železnice Blatno u/J – Žlutice/Bochov – Bečov n/T. (1897).

V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i ze Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody.

Rozvoj města stagnoval až do 60. let. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v 70. a 80. letech.

 

 

Památky

Kostel svatého Petra a Pavla

Kokořovský dvůr

Dále pak podzemí, radnice, zámecká brána a muzeum

 

 

adresa městského úřadu: Městský úřad Žlutice
Velké náměstí 144
364 52 Žlutice

 

 

ŽLUTICE

status

město

obec s rozšířenou působností

Karlovy Vary

pověřená obec

Žlutice

katastrální výměra

53,03 km²

počet obyvatel

2653 (31. 12. 2007)

nadmořská výška

497 m

PSČ

364 52

části obce

9

starosta

Ing. Jaroslav Vojta

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode