Čestné místo mezi slavnými, kteří zanechali svůj nesmazatelný otisk v historii Karlovarského kraje, patří knížeti básníků Johannu Wolfgangu Goethovi. Goethe si zamiloval především Karlovy Vary, které navštívil celkem třináctkrát v letech 1785 - 1823. Ve Varech strávil téměř 3 roky svého života a město mu bylo inspirací pro řadu literárních děl. Goethe často vyjížděl na výlety do Lokte, na Andělskou horu, do Horního Slavkova a Jáchymova. Učarovaly mu také Mariánské Lázně. Jednu dobu básník dokonce zvažoval, že se v Karlových Varech usadí natrvalo, v domě Zlatá studna poblíž Grandhotelu Pupp. Současné návštěvníky karlovarských lázní provází Goethovo jméno téměř na každém kroku, najdou ho na pamětních deskách a také jedna z nejhezčích lázeňských procházek vede po Goethově stezce |
Fryderyk Chopin, geniální hudebník, navštívil v našem kraji především Mariánské Lázně a Karlovy Vary. V Čechách se objevil celkem čtyřikrát a jeho památka je dodnes velmi živá. V roce 1959 byla založena Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, která opatruje umělcův odkaz a iniciovala vznik Chopinova Památníku. Mariánské Lázně také každoročně v srpnu hostí hudebníky a umělce přijíždějící na Chopinův festival, který je nejen svátkem hudby, ale doprovázejí ho i výstavy výtvarného umění, protože Chopin měl mezi výtvarníky řadu přátel. |
Albrecht z Valdštejna ,český šlechtic a vojevůdce, patří k rozporuplným osobnostem našich dějin, které jej jedním dechem označují za zrádce i hrdinu. V roce 1625 byl jmenován vrchním velitelem císařské armády a stal se vévodou frýdlantským. Jeho vojenské úspěchy a moc mu vynesly nabídku Švédska a Francie ke spojenectví a k pomoci při získávání českého královského trůnu. Valdštejn odmítl, nicméně dobře informovaný císař Ferdinand II. Habsburský jej zbavil velení císařské armády a prohlásil za zrádce. 25. února 1634 byl Valdštejn v Chebu, kde se patrně chystal uzavřít dohodu se Švédy, zavražděn svými vlastními lidmi. |
Božena Němcová, jedna z nejvýraznějších osobností kulturního života v Čechách v polovině 19. století, pobývala v roce 1846 ve Františkových Lázních. Bylo jí šestadvacet a trápila se v té době v nešťastném svazku s komisařem finanční stráže Josefem Němcem. Z její korespondence je patrné, že Františkovy Lázně byly skvělou volbou k odpočinku pro vyčerpanou mladou ženu a dobrým inspiračním zdrojem k tvorbě. Lázeňské prostředí i skladbu společnosti popsala ve svých fejetonech. |
František Josef I., předposlední rakouský císař, významně ovlivnil rozkvět Mariánských Lázní. Město navštívil hned dvakrát. Nejprve v roce 1847 se svými bratry jako mladý arcivévoda, podruhé pak v roce 1904, kdy se tu jako císař setkal s anglickým králem Edwardem VII. V roce 1865 udělil Mariánským Lázním statut města. |
Karel IV., jeden z největších českých panovníků, který pozvedl české země na úroveň nejvyspělejších částí Evropy, měl k našemu kraji velmi úzký vztah. Dobře známá pověst praví, že Karel IV. objevil při lovu na jelena horké prameny a rozhodl se zde založit město. Ovšem seriózní historická bádání potvrdila, že na místě pozdějších Karlových Varů žili lidé už ve 13. století a pravděpodobně dobře znali léčivé účinky termálních vod. V roce 1370 udělil Karel IV. tehdejšímu sídelnímu místu práva a svobody, které mělo v blízkém okolí snad jen královské město Loket. Ten byl také častým cílem králových návštěv. Karel IV. jednak do okolí Lokte vyrážel na lov a také si zde vyřizoval státnické záležitosti. V roce 1370 založil panovník Kraslice, město hornictví, dobývání mědi, stříbra a olova. Pobyt Karla IV. připomíná v našem kraji řada památných míst. Například jedna z čtveřice vyhlídkových věží, které obklopují Karlovy Vary nese jeho jméno. |
Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny za fyziku a chemii, propadla kouzlu jáchymovského smolince, z něhož se jí ve spolupráci s manželem Pierrem Curie podařilo izolovat prvek polonium a radium. Díky iniciativě jáchymovského horního hejtmana získala potřebné množství horniny k výzkumu a v roce 1925 Jáchymov sama navštívila. Živě se zajímala o tamní léčbu a její postřehy přispěly k zkvalitnění léčebných procedur. Práce s jáchymovským smolincem se jí stala osudnou, v roce 1934 zemřela v Paříži na nemoc z ozáření. |
Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky, literát, filozof a státník, rád využíval nabídku léčebné péče jáchymovských lázní specializujících se především na nemoci pohybového ústrojí. Město navštívil celkem sedmkrát a dokonce zde v roce 1930 oslavil osmdesátiny. |
Karel Čapek, český spisovatel, pobýval v Karlovarském kraji v roce 1917, kdy působil pět měsíců na zámku v Chyši u Žlutic jako domácí učitel v rodině hraběte Lažanského. Pracovními povinnostmi v chyšském zámku byl zaneprázdněn natolik, že se nemohl věnovat ni překladům francouzských básníků, které měl v plánu. Pobyt v Chyši ho inspiroval během práce na románu Krakatit, v němž se o zámku zmiňuje. Také román Věc Makropulos má prý své inspirační kořeny v jedné z pověstí regionu. |
Nikos Kazantzakis, řecký spisovatel, básník a dramatik, si zamiloval Boží Dar a jeho okolí a strávil tu dva roky (1929–30, 1931-32). Žil v osadě Myslivny u Božího Daru v domě Filipa Krause a na Božídarsku nalezl klid na práci a především vysněnou samotu. Na pobyt Nikose Kazantzakise dnes upozorňuje jeho památník na Božím Daru. |