Na cestě po Karlovarském kraji

Bečov nad Teplou

 

 

Na konci 13. století postavili páni z Oseku hrad. Měl sloužit k ochraně významné středověké cesty od Žlutic do Chebu. Zmínka o němznak města Bečov nad Teplou a tedy i o městě pochází z roku 1314, vybíralo se tu i clo. Osada, která se uvádí už v roce 1387, byla povýšena v roce 1399 na město.
Házmburkové koupili Bečov v r. 1407, od r. 1411 panství patřilo pánům z Plavna, byli to nepřátelé Husitů. Proto sem vtrhl v r. 1430 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, a hrad pobořil.
Král Vladislav II v r. 1482 městu udělil znak i další privilegia. V letech 1495-1547 zde panoval mocný rod Pluhů z Rabštejna, rozšířili již zavedenou těžbu kovů, hlavně cínu, ale i zlata a stříbra. V roce 1547 se postavil do čela stavovského povstání proti Ferdinandu I. Kašpar Pluh a tím doba rozkvětu skončila. Spasil se útěkem před popravou, ale konfiskaci panství již nezabránil. Císař, se pak zmocnil výnosných dolů.

Třicetiletá válka se na městu hodně podepsala, v r. 1621 Bečov vyhořel, v r. 1632 zde řádil mor a v r. 1648 Švédové. Když se hrad opravil, sloužil jako skladiště, doly byly opuštěné a horníci odešli.
Požár, který vznikl roku 1760 se podepsal na podobě města. Dřevěné hrázděné objekty byly nahrazeny zděnou zástavbou, ale i přes další zásahy si Bečov uchoval svůj středověký charakter. Městskou památkovou zónou se stal v roce 1882.
Hlavní památkou je hrad a zámek, jeho historie sahá do 14. století. Do povědomí veřejnosti se dostal v posledních letech díky objevení relikviáře sv. Maura. Kamenný most, který vede k zámku je osázen sochami sv. Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z r. 1753. V době, kolem r. 1500 byl postaven Panský dům, který stojí pod zámeckým areálem. V 18. století byl zcela přebudován.

Roku 1880 byl na místě původních hospodářských budov zřízen italský novorenesanční terasovitý park.
Další významnou stavbou, je i barokní kostel sv. Jiří z let 1763-67. Mariánský sloup z r. 1680 a kamenná kašna z 19. století zdobí zdejší náměstí. Část hrázděných domů se dochovala, jiné byly přestavěny barokně, jiné dostaly v 19. století klasicistní podobu.
Bečov má i atraktivní program pro návštěvníky, který líčí život ve středověku. Je zde zbudována naučná stezka na Šibeniční vrch s ukázkami někdejších poprav.

Dvacáté století přineslo Bečovsku další zlepšení dopravních a poštovních spojů. V roce 1901 byla dokončena železnice z Krásného Jezu do Lokte. I do odlehlých vsí byl postupně zaveden elektrický proud. Přírodní krásy Slavkovského lesa začali již od sklonku 19. století objevovat a obdivovat turisté i přírodovědci.
První světová válka znamenala i pro oblast Slavkovského lesa úpadek ekonomiky, bídu a žal nad ztrátou drahých. Smutnou reminiscencí oněch časů jsou desítky obecních pomníků padlým v letech 1914-1918. Po válce došlo na Bečovsku k rychlému odumírání posledních zbytků svérázné lidové kultury. S tím souvisel i zánik typické hrázděné architektury. Stará, výrazově a stavebně hodnotná venkovská stavení byla nahrazována uniformními domy, jež kopírovaly městské vzory.

Konec druhé světové války měl pro Bečovsko a jeho obyvatele dalekosáhlé důsledky. Došlo ke složitému procesu odsunu Němců a znovuosidlování kraje českým obyvatelstvem. Odlehlé končiny Bečovska lákaly nové osídlence jen málo, neboť měly špatné spojení a špatné zásobování. Pracovních příležitostí bylo minimálně. Mnohé lokality po vysídlení Němců zcela osiřely.
Nové oživení přinesl až po roce 1950 rozmach těžby uranové rudy v okolí Horního Slavkova. Po vyčerpání uranových ložisek (kolem roku 1960) nastaly pro Slavkovský les opět klidnější časy. Pozornost se začala věnovat jeho lesnímu a zemědělskému hospodaření. Postupně dochází k "znovuobjevování" přírody Slavkovského lesa pro rekreaci.

Bečov se stal sídlem několika menších podniků. Dobré renomé si získala místní líheň pstruhů.
V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnující do svého území celý region Bečovska. Bečov nad Teplou je ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. Městečkem prochází zeleně značená turistická cesta od Javorné do Pramenů.
Současný Bečov usiluje o vybudování nového atraktivního "image", jež má zvýšit turistický ruch. Za tímto účelem se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od května 2002 výše zmíněný vzácný relikviář svatého Maura z první třetiny 13. století století, unikátní románská památka evropského významu.



Památky
  • Hrad Bečov nad Teplou
  • Zámek Bečov nad Teplou
  • Kostel Svatého Jiří
 

Úřady ve městě

Městský úřad Bečov nad Teplou
nám. 5. května 1, PSČ: 364 64, Bečov nad Teplou
telefon: +420 353 999 318
fax: +420 353 999 318
e-mail: info@becov.cz
web: https://www.becov.cz/
starosta/ka: Oľga Haláková

 

 

BEČOV NAD TEPLOU

status:

město

pověřená obec:

Toužim

katastrální výměra:

19,81 km²

počet obyvatel:

989 (31. 12. 2007)

nadmořská výška:

532 m

PSČ:

364 64

části obce:

3

starosta / starostka:

František Neuwirth

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode